Petr Adamec a Ondřej Pokorný hodnotí divizní sezónu

Trenér A-týmu, Petr Adamec, a kapitán A-týmu, Ondřej Pokorný, hodnotí právě skončenou divizní sezónu svého týmu. Oběma jsme položili stejnou otázku:

Ahoj, minulou sobotu vám skončila divizní sezóna. I když se zpočátku zdálo, že budete bojovat o holý život, tým se nakonec rozehrál a hrál „klidný střet“. Výsledkem je zisk 25 bodů a tabulkově 8. místo z 12 týmů. Jak sezónu hodnotíš?

Petr Adamec: „Ahoj, ano, máš pravdu. Začátek sezóny vypadal hodně špatně, ale ze začátku sezóny nás hodně srážela špatná střelecká produktivita. Herně to nebylo nijak tragické, ale dát více branek byl pro nás neřešitelný problém. Po pěti úvodních prohrách vypadal boj o klidný střed tabulky jako zbožné přání, ale ani ostatní týmy nevstoupily do soutěže příliš úspěšně, takže bylo stále o co hrát. V další části soutěže jsme ukázali, že umíme sehrát vyrovnaná utkání s každým týmem, a dokonce i týmy ze špice tabulky porážet.“

„Velkou radost máme ze zapracování juniorů. Letos jsme jich v sezóně vyzkoušeli hned šest, kteří ještě příští sezónu budou stále v juniorské kategorii. Herně rozhodně nezklamali, naopak někteří z nich jsou již pevně zakotveni v kádru A týmu. Další velkou radost nám udělala i bránění oslabení, ve kterých jsme zatím na prvním místě v soutěži s úspěšností vyšší než 77 %. Naopak ideální není stále naše celková produktivita. Máme v sezóně vstřeleno pouze 112 branek, což bude v lepším případě druhý nejhorší výkon z týmů v divizi D. Na zakončení budeme muset výrazně zapracovat, protože nebýt dvou velkých ofenzivních individualit (Majvald, Skalický), tak by byla ofenzíva hodně bezzubá. Do sezóny za A tým nastoupilo celkem 28 hráčů. Na tomto je vidět, že jsme chvíli hledali optimální sestavu, ale také to, že byl prostor pro vyzkoušení hráčů, kteří spíše nastupovali za B tým, což je pro ně výborná zkušenost.“

„Sezóna nám ukázala, že máme plné právo hrát dlouhodobě divizní soutěž, ale musíme zapracovat na velkém množství herních situací, které nám mnohdy nevychází. Celkově bych, ale za sebe zhodnotil naše vystoupení v celostátní soutěži jako velmi pozitivní a rozhodně jsme dobře reprezentovali jak náš klub, tak i město Letohrad.“

„Nyní chceme pomoci B týmu v jeho cestě za postupem, což by při vhodném doplňování hráči A týmu a juniorského týmu mělo dopadnout. Bude to další posun pro rozvoj našich juniorů, aby hráli kvalitní soutěže i ti, co si zatím nemohou vyzkoušet A tým. Děkuji Všech hráčům a jejím drahým polovičkám za obětavost, divákům a fanouškům za nervy a trpělivost, kterou s námi letos měli a už se moc těšíme na další divizní sezónu.“

Ondřej Pokorný: „Čau ahoj, tak jak bych to shrnul… Letos se začínalo poměrně brzo, první víkendový dvojzápas jsme odehráli už 14. – 15. září a poté vše nabralo rychlé obrátky, čemuž asi taky svědčí to, že shrnutí čerstvě ukončené sezóny píšu již 18. února.“

„No, a právě ten zmiňovaný rychlý vstup do sezóny se nám moc nepovedl. Po sérii 6 proher (když připočtu i vyřazení z poháru) nepanovala v týmu úplně ideální atmosféra a vše se těžce promítalo v zápasech, jednoduše chybělo sebevědomí. Prohrané zápasy ale rozhodně nebyly jednoznačné, nicméně, dostávali jsme lekce z produktivity a v zápasech se vždy opakovalo pár kritických minut, kdy soupeř gólově lehce poodskočil a pak bylo těžké dotahovat. Celá letošní divize byla hodně vyrovnaná a žádný zápas neměl předem daného vítěze.“

„Naštěstí, počáteční smůla se nám povedla prolomit v 6. ligovém zápase s Okříšky, což přineslo určitý klid a vrátilo sebevědomí na naše hole.  Tým se poté výsledkově zvedl, a tak celkově přišlo zlepšení, ať už v individuálních výkonech, tak především v herním projevu týmu. Za zbylé odehrané zápasy se, dle mého, rozhodně nemusíme stydět. Jasně, pár výpadků přišlo – například prohraný domácí zápas s Litomyšlí, nebo s Chrudimí, také nás po novém roce trochu potrápila marodka, ale to už tak nějak k florbalu patří (asi celkově ke sportu) a já jsem hrozně rád, že jsme se s tím dokázali poprat.“

„Sezónu tak budu hodnotit určitě pozitivně, a to především proto, že jsme se dokázali zvednout a nevzdali to. Určitě stojí za to vyzdvihnout zápas v Mohelnici, která byla do té doby suverénní, a my jsme na jejich domácí půdě ve 3. třetině převrátili zápas z propastných 0:4 na 5:4 v náš prospěch, a to jsou přesně ty chvíle, proč stojí za to hrát, tady se projeví týmový duch. A takhle by se dalo mluvit i o více zápasech, kdy nám převrat a následné vítězství uniklo jenom o kousek – škoda jen, že jsme často zapínali až ve 3. třetinách. :-)“

„Jako další pozitivum bych určitě zmínil zařazení juniorů mezi mužské týmy, kluci jsou neskutečně šikovný a se zápasy se skvěle poprali, respektive mnohdy byli oni těmi tahouny. Super a kloubouček kluci, jen tak dál!“

„To bude z mé strany tak asi vše, takhle bych to viděl z pohledu hráče.“

„Nicméně, to že sezóna skončila už v půlce února neznamená, že si teď sedneme do hospody s pivem v ruce a budeme vzpomínat, co bylo. Je zapotřebí tvrdě zamakat a spoustu věcí zlepšit, kvalita ostatních týmů se neustále zvyšuje a my rozhodně nesmíme zaspat a pokusit se tak posunout letohradský florbal zase o kousek dál. :-)“

„Tak naviděnou.“

Autor příspěvku: Michal Vaňous